Český trh hazardních her se nachází na historickém vrcholu, ale také na křižovatce. Zatímco legální provozovatelé odvádějí do státní kasy miliardy, nelegální sektor nabírá na síle a ohrožuje nejen rozpočet, ale především samotné hráče. V této neprůhledné situaci mohou hráčům pomoci specializované portály, které mapují licencované provozovatele a usnadňují orientaci v nabídce. Jedním z nich je online casino Česko na Compex Sport, který se snaží být průvodcem pro ty, kdo hledají bezpečné a regulované prostředí. Jak však ukazují nejnovější statistiky a expertní analýzy, problém nelegálního hazardu je mnohem hlubší, než by se mohlo zdát.

Podle údajů Finanční správy za první pololetí roku 2026 Češi v hazardních hrách prosázeli či protočili 574,8 miliardy korun, což je meziročně o 12,6 procenta více než ve stejném období loňského roku . Při zachování tohoto tempa je téměř jisté, že za celý rok 2026 prosázená částka přesáhne jeden bilion korun. Z této sumy činil rozdíl mezi vsazenými částkami a vyplacenými výhrami (tzv. GGR) 35,2 miliardy korun, z čehož na speciální dani z hazardu odvedli provozovatelé 11,5 miliardy . Legální trh tak tvoří přibližně 77 procent celkového objemu, zatímco nelegální segment stále představuje významných 23 procent .

Černý trh: 800 tisíc Čechů hraje bez ochrany

Největším strašákem českého hazardu je černý trh, který podle analýzy Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) dosahuje objemu 14,5 miliardy korun GGR, tedy 23 % legálního trhu . Na nelegálních platformách hraje nebo sází přibližně 800 tisíc Čechů – přičemž zhruba polovina z nich o tom ani neví . Ročně na těchto webech prohrají minimálně 14,5 miliardy korun .

„V online prostředí se jedná o nelegální provozovatele, kteří nemají licenci k provozu v České republice, a pak také vyloženě o podvodné stránky, padělání legálních provozovatelů,“ popisuje nejčastější případy Aleš Rod, ředitel CETA . Fenomén tzv. brand spoofingu, tedy podvodného napodobování značek legálních provozovatelů, může vést až ke zneužití přihlašovacích údajů hráčů .

Dopady černého trhu jsou zásadní. Legální provozovatelé přicházejí o ztráty ve výši 10,6–12,7 miliardy korun, stát a obce přicházejí o 3,2–3,8 miliardy korun na ušlém daňovém výnosu . Nelegální hazard navíc zasahuje obzvlášť zranitelné skupiny – na nelegálních platformách hraje zhruba 27 tisíc dětí a mladistvých a 89 tisíc osob zapsaných v rejstříku vyloučených osob .

Regulace na rozcestí: Licence, blokace a nové výzvy

Česká legislativa v oblasti hazardu patří k nejpřísnějším v Evropě. Licencovaní provozovatelé musí splňovat náročné podmínky – vlastní kapitál alespoň 50 milionů korun, bezdlužnost, čistý trestní rejstřík a složení kauce až 20 milionů korun . Licence je vydávána na maximálně šest let a provozovatel musí mít sídlo v EU nebo Evropském hospodářském prostoru . Tyto požadavky zajišťují, že na českém trhu působí jen stabilní a důvěryhodné subjekty.

Ministerstvo financí vede dva klíčové rejstříky – Seznam legálních provozovatelů (tzv. whitelist) a Seznam nepovolených internetových her (černá listina), na kterém je k červenci 2026 zapsáno již 3 341 domén, přičemž od začátku roku 2026 jich přibylo 1 076 . V červenci 2026 bylo na tento seznam zařazeno například predikční tržiště Polymarket, proti kterému zasáhla i řada dalších evropských zemí . Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her (IPRH), k tomu uvedl: „Predikční trhy nejsou nevinná technologická hračka. Jsou to sázky na reálné události, často bez jasné odpovědnosti vůči státu, bez standardní ochrany hráčů a bez pravidel, která platí pro legální hazard“ .

Expertní pohled: Data, spolupráce a „česká cesta“

Na letošním ročníku Prague Gaming & TECH Summit 2026 zaznělo několik klíčových doporučení, jak efektivně bojovat s černým trhem. Institut pro regulaci hazardních her zdůraznil potřebu regulace založené na datech a úzké spolupráce mezi regulátorem, státní správou a samotným trhem . „Právě koordinovaný postup je podle něho nezbytný pro efektivní ochranu hráčů i legálního prostředí,“ uvedl Petr Kozák z IPRH .

Studie CETA doporučuje uplatnit strategii „cukru a biče“ – zjednodušit vstup nových typů her do legálního režimu, motivovat provozovatele i hráče k legalitě a současně zpřísnit sankce za systematické porušování pravidel . Stát by měl přejít od politiky nulové tolerance k modelu harm reduction (postupnému snižování škod), stanovit jasné cíle a alokovat dostatečné zdroje na boj proti nelegálnímu hazardu – jinak existuje riziko, že bude černý trh i nadále narůstat .

Technologické inovace a budoucnost ochrany hráčů

Jedním z nejzajímavějších projektů je IRIS – inovativní nástroj, který by měl přinést zásadní změnu v přístupu k ochraně hráčů. Místo izolovaného pohledu na chování u jednoho provozovatele bude sledovat rizikové vzorce napříč provozovateli . Aktuálně jsou do projektu zapojeni čtyři největší online provozovatelé v České republice. Tento přístup má potenciál výrazně zlepšit včasnou identifikaci problémového hraní a posílit efektivitu preventivních opatření .

Zároveň roste mezinárodní význam českého přístupu k regulaci hazardu. Anglická verze Černé knihy nelegálního hazardu vzbudila velký zájem v zahraničí a model IPRH by se mohl rozšířit například do Polska . Jak uvedl Jan Řehola: „Dnes v Praze, Brně nebo Ostravě fyzicky nenajdete jediný legální automat. To ale neznamená, že lidé přestávají hrát, pouze se přesouvají do online prostředí“ . Budoucnost českého hazardu bude záviset na tom, zda se podaří zefektivnit boj s černým trhem, posílit ochranu hráčů a zároveň zachovat atraktivitu legální nabídky. Jednou z cest je důsledná edukace domácností o rizicích nelegálního hazardu, protože mnoho hráčů tyto platformy využívá nevědomky .